Autonomie učení: Pokročilé autonomní systémy musí mít schopnosti samoučení a musí být schopny zlepšit výkon řízení prostřednictvím autonomní korekce, optimalizace a učení chování založené na objektech, prostředích, úkolech a kontrolních efektech.
Proto mají pokročilé autonomní systémy vlastnosti přizpůsobivosti, samoopravy, inteligence, spolupráce, samoučení atd.
Autonomní řízení zahrnuje automatické plnění předem určených tras a plánovaných úkolů nebo online vnímání a rozhodování za letu a samostatné plnění úkolů podle určených misí a zásad. Úkolem autonomního řízení je vyřešit řadu optimálních problémů s řešením v reálném čase nebo téměř v reálném čase za podmínky nejistoty a není nutný žádný lidský zásah. Automatické rozhodnutí tváří v tvář nejistotě je logickou úrovní pokroku v autonomním řízení od řízení vnitřní smyčky, autopilota až po řízení letu, řízení více letadel a poté řízení misí. Jedná se také o automatické řízení z úrovně řízení nepřetržité odezvy na diskrétní Rozšíření úrovně řízené událostí.
